Setkali jsme se před několika lety na MFF ve Zlíně a jeho pronikavé oči, brilantní čeština, neodolatelný úsměv a šarm mě přesvědčily, že filmové padouchy opravdu jen hrál. Světovou popularitu získal díky sérii o Růžovém panterovi, kde si zahrál vrchního komisaře Dreyfuse.
V lednu oslavil neuvěřitelnou devadesátku, žije v Londýně, ale do Prahy se s láskou vrací.
Světovou popularitu získal díky sérii o Růžovém panterovi, kde si zahrál vrchního komisaře Dreyfuse.
V legendární roli se opět vrací...
"Dreyfus se vymykal všem mým rolím - byl výjimečný. Zajímalo mě zahrát si směšného blázna. A asi se mi to nějak podařilo. Dreyfus se stal tak populárním, že mi dodnes chodí měsíčně až dvě stovky dopisů od mladých lidí - mají rádi, když si člověk dělá srandu z policie," odpověděl Herbert Lom, když jsem se ho zeptala na jeho nejpopulárnější roli. Ale mnohem raději než o sobě mluvil o Peteru Sellersovi, legendárním Clouseauovi, jenž přiváděl právě Dreyfuse na pokraj šílenství (mimochodem to byl právě Lom, kdo pomohl Sellersovi k filmu). Celých dvacet let hrál Herbert Lom v celé sérii komisaře Dreyfuse - a rád. Prý to bylo snadné. Jen jediný povzdech při zmínce o slavných "panterech" zazněl: "Je tu jediná potíž: potom už vám nikdo nenapíše dobrý scénář. Jen po vás chtějí, abyste zamrkal okem. A říkají: to stačí, lidé se budou smát. Odpovídal jsem jim, aby nejprve napsali dobrý scénář a já pak nebudu muset mrkat."
Šlechtic z tiskárny
Původní jméno Herberta Loma zní téměř jako šlechtický titul: Herbert Charles Angelo Kuchacevič ze Schluderpacheru. Pravda je taková, že první zmínky o jeho rodu pocházejí z roku 1601, z doby Rudolfa II. Jako kluk vyrůstal na Šumavě u dědečka, který byl skutečným hrabětem. Ale dětství prožil v Praze.
Jeho otec měl tiskárnu divadelních programů a díky tomu měla rodina v některých divadlech předplacenou lóži. "Často jsem se z ní díval na jeviště a líbilo se mi, co se tam odehrávalo. Ale o světě za oponou jsem neměl tušení." Možná právě tam se utvrdil v klukovském snu stát se hercem. Ale nejprve splnil rodičovský sen o seriózní budoucnosti a vystudoval filozofickou fakultu.
"Paradoxní je, že jsem si v životě filozofií nevydělal ani halíř. Všechno, co mám, jsem získal díky nejistému hereckému povolání." Do toho podivného bohémského světa vstoupil jako dvacetiletý mladík ve filmech Žena pod křížem a Boží mlýny.
Dnes si na ně už téměř nepamatuje, o to víc mu celý život zněla v uších slova režiséra Slavínského: "Když víš, odkud a kam jdeš, je to v pořádku, jsi dobrý herec! A když nevíš, odkud jsi přišel a kam jdeš, nejsi ta pravá osoba pro tohle povolání." I proto si po celou svou hereckou kariéru říkal: odkud a kam. V době prvních hereckých pokusů si také změnil jméno - z toho šlechtického zůstal jen Herbert a Lom bylo to nejkratší, jaké našel v telefonním seznamu.
Odchod za božskou krásou
Když začala válka, rodiče zajistili svému synovi odjezd k přátelům do Anglie. Chránili ho před nastupujícím nacismem, ale dobře znali i jeho herecké sny. Herbert však Československo opouštěl ještě z jiného důvodu: byl zamilovaný. Pravda, jen platonicky, zato do nikoho menšího než do božské Grety Garbo. Dobře věděl, že kdesi daleko se točí filmy s těmi nejkrásnějšími herečkami.
Když přijel do Anglie, neměl to vůbec snadné. Neuměl jazyk, přivydělával si pěstováním vánočních stromků, studoval díky stipendiím a pomalu se začal věnovat herectví ve škole při slavném divadle Old Vic, na jehož jevišti sbíral i první zkušenosti. Vedle toho spolupracoval ve 40. letech s rozhlasovým vysíláním BBC.
Po válce přišly první herecké příležitosti a úspěchy, nejprve v britské kinematografii, později evropské a nakonec se ozval i Hollywood. Hrál po boku nejkrásnějších hereček - s Audrey Hepburnovou ve Vojně a míru, Shirley McLainová mu důvěrně říkala miláčku a nakonec se setkal i se svou velkou láskou Gretou Garbo.
"Ano, i když to bylo až po dlouhých třiceti letech od mého prvního vzplanutí. V té době už nehrála. Přišla na jednu párty, usedla k mým nohám, mluvila švédsky a já na ni jen tiše hleděl a obdivoval její božskou tvář, božské tělo - prostě božskou Gretu Garbo. A co jsem na ní obdivoval nejvíc: neměla ani to nejmenší sebevědomí. Vůbec si nebyla vědoma toho, že je nejslavnější ženou na světě." Snad se tomu říká štěstí.
Sedmdesát let před kamerou
První velkou roli dostal v britském psychologickém dramatu Sedmý závoj (1945), kde si zahrál vnitřně rozpolceného psychiatra Larsona. Úspěch filmu mu zajistil další nabídky. V jeho tváři režiséři objevili dráždivou nejednoznačnost, což ho předurčilo k rolím padouchů, zloduchů a zločinců - od celkem neškodných až po ty, kteří byli o to nebezpečnější, že na první pohled působili sympaticky a uhlazeně.
Rád to vysvětloval s lehkou nadsázkou: "V Anglii může hrát zločince jenom cizinec s akcentem. Klaďasové byli Angličané... Ale jako herce mě zajímaly nejen záporné role, i když ty diváci milují, a navíc v každé je alespoň záblesk něčeho dobrého. Každá role je velkou výzvou, kterou jsem nadšeně přijímal."
Tak to bylo i ve chvíli, kdy mu nabídli roli Napoleona. "Nezaváhal jsem ... navíc jsem tak i vypadal - pohledný, štíhlý... (smích) ... prcek! Gary Cooper mi konkurovat nemohl!" Legendární vojevůdce patřil do dlouhé řady historických či literárních postav, které si Herbert Lom zahrál: kapitán Nemo (Tajuplný ostrov), Herold Antipas (Velký rybář), Ben Jussuf (Cid), Tigranes (Spartakus), Anthemus (Černá růže) nebo dr. Van Helsing (Hrabě Dracula).
Díky stovkám rolí se stal nejúspěšnějším českým hercem ve světě. Paradoxem je, že jeho herecký debut kdysi zhodnotil jakýsi kritik slovy: "Z objevu herce Herberta Loma český film zisku mít nebude."
CO MOŽNÁ NEVÍTE
Jedním z padouchů Herberta Loma je i Cornel Brinkley z mayovky Poklad na Stříbrném jezeře. Protivník Vinnetoua se s Piercem Bricem ale setkal až po čtyřiceti letech na MMF ve Zlíně a jen krátce předtím poprvé viděl i samotný film.
Herbert Lom má kromě herectví ještě jednu velkou vášeň - literaturu. Je autorem románu o britském dramatikovi a politikovi Christopheru Marloweovi a jeho kniha Dr. Guillotine (o slavném francouzském lékaři a vynálezci popravčí sekery) byla přeložena do několika jazyků; v roce 1992 vyšla i česky.
V roce 2002 získal od českého ministerstva kultury cenu Artis Bohemiae Amicis a o čtyři roky později předal v pražské Lucerně Českého lva nejlepšímu filmu za rok 2005.
Herbert Lom se několikrát v roce vrací do Prahy, kterou považuje stále za své rodné město. I díky tomu si udržuje perfektní češtinu - ač sám říká, že v ní už jenom koktá. Není to pravda!
15.20 Pomsta Růžového pantera ČT 1 SOBOTA
Michaela Hrušková